ČEKÁ VÁS TRHÁNÍ ZUBU? Laické desatero, co vás čeká, očima pacienta

V životě drtivé většiny z nás přijde chvíle, kdy uslyší od svého zubaře děsivou větu, že zub už nemá cenu zachraňovat, a pro něj, a hlavně pro vás, bude nejlépe, když se s ním rozloučíte. První dojmy budou u všech jako přes kopírák – temno před očima, bušení srdce, žaludek na vodě a v hlavě zmatek. O to víc, pokud jste to vůbec nečekali, a mysleli jste, že vše vyřeší plomba. V hlavě už jen matně nesete vzpomínky na to, jak jste se loučili s mléčnými zuby. A teď, že se máte natrvalo rozloučit se zubem, který je možná s vámi i desítky let? To, jak samotná „rozlučka“ bude probíhat, záleží nejvíce na zubaři, ale i na vašem klidu a rozvaze. Vzhůru tedy k nevyhnutelnému....

1. Zhluboka dýchejte. Už když uslyšíte od zubaře tuto nepříjemnou zprávu, do jejíž realizace se vůbec nehrnete, začněte v klidu a zhluboka dýchat nosem, lépe tak překonáte prvotní šok.

2. Nejlépe ihned? Pak tedy IHNED! Rozhodně vaší psychice nepomůže žádná psychická příprava. Možná prvotní šok rozdýcháte, ale dalších několik dní budete myslet jen na to, jaké to asi bude. Navíc vás po celou dobu zub bude trápit, a nebo se situace může náhle zhoršit, a vy budete muset navštívit neznámého lékaře na pohotovosti. Pokud vám tedy lékař nabídne, že vás zbaví trápení ihned, neváhejte, a této nabídky využijte.

3. Rentgen je už samozřejmostí. Většina lékařů jej má přímo u sebe v ordinaci. Do úst vám vloží drobnou destičku, kterou si jen jemně přidržíte a je zcela bezbolestně hotovo. V čekárně si pak počkáte na verdikt.

4. Pokud je možné vytržení zubu v ordinaci – není zlomený, uložený hluboko v čelisti, nebo nemá příliš pokroucené kořeny – lékař vám vpíchne umrtvující injekci. Ta zajistí bezbolestné vytažení zubu, ale mnoho lidí má právě z injekce strach. Zavřete oči, dýchejte a uvidíte, že je to opravdu jako štípnutí včelky.

5. V čekárně si posedíte asi 15 minut, než umrtvení dostatečně zabere. Vaše psychika a nervy fungují na plné obrátky, zvlášť, když vám injekce začne v ústech působit mravenčení, pocit nafukování se a zvětšování jazyka. Špatně se vám mluví a také polyká, to jsou však běžné příznaky, že injekce zabírá. Můžete cítit mrtvění i na tvářích, u uší i nosu.

6. Sestřička vás volá, jde se na věc. Snažte se na nic nemyslet, a důvěřujte lékaři, že vše proběhne hladce a za chvíli se vám doslova uleví. Připravte se na chvilku nepříjemných zvuků a pocitu tlaku, ale hlavně se těšte, že už to budete mít za sebou. Třeba si můžete svůj zub odnést s sebou domů na památku. Zcela jistě totiž budete překvapeni, jak velký kořen se skrývá pod povrchem.

7. Nebojte se, žádné velké krvácení nenastane. Vypláchnete si a lékař vám vloží do úst tampon, který si skousnete a dle jeho rad si jej ještě několikrát vyměníte. Podá vám informace, jak o ránu pečovat, zpravidla:

• 3 hodiny nejíst

• ránu první den záměrně nevyplachovat, aby se rána mohla zatáhnout.

• po zbytek dne kousat jen na druhé straně, nejlépší je kašovitá strava

• další dny vyplachovat heřmánkem či šalvějí, nezatěžovat ránu kousáním

• v případě velké bolestivosti vyhledat lékaře, jinak bolest tlumit analgetiky

8. Možná si vzpomínáte, že jako malí jste při bolesti zubů vtahovali kývající se zub či ránu a zaručeně vám to přinášelo úlevu. Ale v tomto případě se snažte rány nevšímat. Krev nevysávejte, zbytečně byste ránu dráždili. Potřebuje klid. Tekutiny pijte nejlépe brčkem, nebude vás tak místo tolik bolet.

9. Vyvarujte se předklánění i zvedání těžkých věci – rána by se vám překrvila a způsobila nepříjemný tlak a pulzování. Stejné je to i s ležením – dnes si ustelte na druhé polovině těla. A pokud si rádi podpíráte tváře, buďte opatrní, abyste nevyskočili bolestí až ke stropu.

10. Nezapomeňte informovat lékaře o všech nemocech a lécích, které užíváte a také dodržujte jeho rady a doporučení. Každý lékař léčí jiným způsobem, proto pokud se vám přitíží, neváhejte jej kontaktovat, třeba jen telefonicky.

Dopřejte si odměnu – pusťte si oblíbený film a dejte si alespoň svůj oblíbený koktejl či drink. Samozřejmě nealko :) A nezapomeňte, že vše je individuální a zlaté pravidlo o tom, že se vždy řídíme radami svého lékaře, zde platí stoprocentně :)